ROZHOVOR

22. listopadu 2012 v 11:57 | Jaroslav Ondříček (autor rozhovoru: Radim Šolc) |  ROZHOVOR

BERLÍN: S Jaroslavem Ondříčkem po letišti Tempelhof (autor rozhovoru: Radim Šolc, publikováno na: http://mesto.drazdany.info/okoli-drazdan/457-berlin-tempelhof-pruvodce)
Jaroslav Ondříček provádí berlínským letištěm Tempelhof turisty z celého světa Foto (c) J.Ondříček
Jaroslav Ondříček provádí berlínským letištěm Tempelhof turisty z celého světa
Vlakem se z Prahy do Drážďan dostanete za zhruba dvě hodiny. Pokud v Drážďanech nevystoupíte, dojedete asi tak za další dvě hodiny na nádraží Berlin - Südkreuz. Odtud je to něco přes dva kilometry k hlavnímu vchodu bývalého berlínského letiště Tempelhof.

Tempelhof (mezinárodní zkratka THF) byl jedním z prvních civilních letišť v Německu, od roku 1923 s pravidelnými leteckými linkami. A až do svého uzavření 30. října 2008 patřil mezi tři berlínská mezinárodní letiště. Ještě v roce 2007 odsud odletělo 350.000 cestujících. Dvě současná berlínská letiště Berlin - Tegel a Berlin - Schönefeld společně odbaví kolem 25 miliónů cestujících ročně.
Tuto architektonickou a technickou památku můžete nyní navštívit i s českým průvodcem. Jaroslav Ondříček provádí letištěm turisty z celého světa. O tom, co jej k této práci a vůbec do Berlína přivedlo a jak se mu tam líbí, si s ním povídal Radim Šolc.
.
.
S NOTNOU DÁVKOU IRONIE BY SE DALO ŘÍCI, ŽE ČEŠTÍ TURISTÉ NYNÍ MAJÍ NA BERLÍNSKÉM LETIŠTI TEMPELHOF SVÉHO "FÜHRERA"... JAK JSTE SE NA TEMPELHOFU V TÉTO FUNKCI VŮBEC OCITL?
Ta slovní hříčka zcela (ne)bezpečně funguje, se vší korektností je to, přiznejme si, trochu tenký led, beze smyslu pro humor a nadhledu je lépe se tomuto konotačnímu lesu vyhnout. Na THF proto používají raději termín "Guide".
Jinak Berlín přitahuje. Natrvalo jsem se do Berlína přestěhoval v roce 2008. Moje přítelkyně už předtím v Berlíně žila a pracovala, takže láska.
Letos v květnu jsem zareagoval na inzerát vypisující průvodcovská místa na Tempelhofu s důrazem na jazykovou vybavenost uchazeče. Já už v Čechách (ale i Francii a Španělsku) provázel, takže jsem si říkal, proč ne. Tempelhof měl lákal.
(pozn. RŠ: slovo "průvodce" se do němčiny překládá stejně jako slovo "vůdce" tj. "Führer". Vesměs ale jako složenina ve spojení průvodce hostů čili "Gästeführer" či cestovní průvodce tj. "Reiseführer".)

ZŘEJMĚ NEJSTE PRŮVODCEM NA LETIŠTI SÁM. JAK TAM PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA VLASTNĚ FUNGUJE?
Zdá se, že zájem o návštěvu bývalého letiště skutečně roste. Od něj se bude odvíjet i počet průvodců. V současné době je na Tempelhofu 12 průvodců. Někteří z nich jsou skutečnými chodícími encyklopediemi, protože zde začínali již před desítkami let, ovšem pochopitelně ne jako průvodci (THF byl dlouhou dobu leteckou základnou a fungujícím letištěm), ale jako zaměstnanci amerických vzdušných sil, technici, jeden z nich ale například také zcela autenticky jako nosič v samých počátcích civilní dopravy na tenkrát "novém" letišti. Inspirativní. Na češtinu jsem (zatím) sám.
Průvodcovské služby zajišťuje pro vlastníka Tempelhofu exkluzivně pouze jedna společnost, což by mělo předejít občasnému nešvaru průvodcovství, tj. rozkolísanosti úrovní prohlídek.
Průběh prohlídek samotných mě samotného dost, ale mile, překvapil. Neexistuje pouze jedna "značená" trasa, ze které se nesmí odbočit o metr na stranu. Průvodce má značnou míru svobody, kudy vlastně prohlídka povede, jednotlivé zastávky prohlídky lze kombinovat, chodit různými cestami např. i s ohledem na to, na co se návštěvníci chtějí zaměřit. Nebo také podle toho, která část je právě nepřístupná kvůli zrovna probíhající akci nebo rekonstrukčním pracím. Improvizace bývá běžná, budova je funkční celek, ne sarkofág, ale návštěvník zpravidla výrazně ochuzen nebývá. Teď je například dočasně omezen přístup na střešní terasu (na týden), takže milovníci studených sprch a sychravých výhledů v minimální viditelnosti si na své nepřijdou. Samozřejmostí pro všechny varianty ale zůstává základní informační standard.
PROVÁDÍTE POUZE V ČEŠTINĚ? JAKÝ JE ZE STRANY ČESKÝCH NÁVŠTĚVNÍKŮ BERLÍNA O PROHLÍDKY BÝVALÉHO LETIŠTĚ ZÁJEM?

Tempelhof (mezinárodní zkratka THF) byl jedním z prvních civilních letišť v Německu, od roku 1923 s pravidelnými leteckými linkami. Tuto architektonickou a technickou památku můžete nyní navštívit i s českým průvodcem.
Tempelhof jedno z prvních civilních letišť v Německu můžete nyní navštívit i s českým průvodcem.

Česká prohlídka se zatím nekonala. Nejsem si jist, zdali se vůbec o prohlídkách na Tempelhofu a jejich české verzi dostatečně ví. Pomyslné stříhání pásky tedy stále na někoho čeká.
Málokterá stavba v sobě koncentruje tolik z dějin 20. století, i z etap "nepohodlných", na které např. možná díky obsáhlosti studijních plánů nebývá ve výuce tolik času. Provádím ještě v angličtině a v němčině. Jazykové varianty existují pro převážnou část Evropy. O prohlídky v němčině je tradičně větší zájem i díky poloze a jistému ikonickému charakteru Tempelhofu. Opakovaně bývá navštěvován i starousedlíky, pamětníky provozu, někdejšími zaměstnanci letecké základny i civilního letiště, bývalými americkými vojáky a jejich rodinami. Jejich vzpomínky bývají pro prohlídku opravdovými bonusy.

KOMU AREÁL LETIŠTĚ PATŘÍ?
Od 1. září 2009 je výhradním majitelem letištní plochy a budovy bývalého letiště spolková země Berlín. Tento městský stát pak prostřednictvím svého senátu nominoval několik společností, které mají na starosti různé oblasti na Tempelhofu. Základní rozdělení je následující: společnost Grün Berlin GmbH se soustředí zejména na zelené plochy volně přístupné veřejnosti, tzn. letištní plochu, park, pionýrské projekty. Budovu a nejbližší přilehlou letištní plochu (nástupiště) zajišťuje společnost Tempelhof Projekt GmbH. Pod hlavičkou Tempelhofer Freiheit pak probíhá diskuze o dalším využití areálu, dialog s veřejností a realizují se různé s tímto tématem související, např. kulturní, akce. Včera jsem byl na generální zkoušce vystoupení vězeňského divadla (www.gefaengnistheater.de) v prostoru staré hasičské zbrojnice, která obvykle jinak přístupná není. Opravdu působivé. Tempelhofer Freiheit koordinuje i zajišťování prohlídek budovy bývalého letiště. Více informací lze nalézt i na www.tempelhoferfreiheit.de. Prohlídky probíhají již od komorního počtu pěti návštěvníků.

AREÁL LETIŠTĚ JE OBROVSKÝ. JAK SE DO BUDOUCNA POČÍTÁ S VYUŽITÍM NEZASTAVĚNÉ PLOCHY? KROMĚ NĚKOLIKA STÁNKŮ S OBČERSTVENÍM A MALÉ "ZAHRÁDKÁŘSKÉ" KOLONIE NA JEJÍCH OKRAJÍCH ZŮSTÁVÁ NADÁLE PRÁZDNÁ JAKO PO ODLETU POSLEDNÍHO LETADLA. VELKÉ ČÁSTI TRÁVNÍKŮ BÝVAJÍ PRO VEŘEJNOST UZAVŘENY, ABY NEBYLI RUŠENI HNÍZDÍCÍ PTÁCI. LZE Z TOHO VŠEHO USUZOVAT, ŽE MÁ SPOLKOVÁ ZEMĚ BERLÍN ZÁJEM O ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU?
Ano. Ve velké míře. Ke spokojenosti veřejnosti, které je, zdá se, nasloucháno a je brána jako partner. Nerad bych se mýlil. To, že plocha nebyla okamžitě rozparcelována na stavebně-investiční celky, svědčí o soudnosti v přístupu k této lokalitě a jisté rozvážnosti spíš než o liknavosti nebo o tom, že by si s ní nevěděli rady. Nejedná se ale o nějaký superkonzervativní přístup. Je jasné, že s plochou se něco jistě dít bude, zřejmě to některé z pionýrských projektů nepřežijí, ale v současné době převažuje názor, že v prostoru uprostřed velké elipsy (taxiway) by se stavět nemělo, spíše se uvažuje o rozvoji parku, doplnění zeleně, vodních ploch, cest apod. Na letištní ploše obvykle mnoho stínu nenajdete, v bezmračném letním dni je to skutečné solární peklo. O prostoru vně elipsy k hranici letiště se diskutovat určitě bude, padají různé návrhy: centrální zemská knihovna, sociální bydlení, výstavní plochy, možná dojde i na rezidenční plány. Uvidíme. Na základě současné rozvážnosti lze snad doufat ve skutečně moudrá rozhodnutí respektující potřeby města i veřejnosti. Ne jen v horizontu teď a tady. O aktuálním vývoji budu informovat na svém blogu: www.tempelhof.blog.cz

DOSTANOU SE S VÁMI NÁVŠTĚVNÍCI I DO TĚCH ARCHITEKTONICKY A TECHNICKY NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH MÍST? NAPŘ. DO OBROVSKÉ VSTUPNÍ HALY ČI NA RADAROVOU VĚŽ?
Do vstupní a hlavní odbavovací haly zpravidla ano. Přestože bývá celkem často využívána pro různé akce, snažíme se návštěvníky dostat na vnitřní obvodovou galerii, která nabízí pohled do haly seshora. To byl také její původní smysl: galerie pro veřejnost, doprovod, čekající. Když na tom ovšem organizátor akce trvá, musí se mu vyhovět a přístup je návštěvníkům odepřen. Mně osobně se to ještě nestalo. Radarová věž je jiný případ, ta je dodnes aktivně využívána Bundeswehrem, jedná se o vojenský prostor a věž tudíž není přístupná veřejnosti. Nehledě na to, že se nachází až za koncem severovýchodního oblouku letiště, takže i v rychlém tempu by cesta tam, nahoru a zpátky do centra letiště jistě nějakých 45 minut zabrala. Což mimo jiné vysvětluje i délku prohlídky, která se v tomhle světle nejeví až tak nadsazená. Přesně na druhé straně oblouku je taktéž pozoruhodná bývalá kontrolní věž, která ovšem také (nejen) ze stejného důvodu ze standardní prohlídky odpadá. Pokud se však návštěvníci shodnou, že chtějí vidět zrovna ji, není to problém. V tom právě spočívá již zmíněná flexibilita prohlídkové trasy. V budově lze strávit dny a pořád je co objevovat. Labyrint technických chodeb jistě skrývá ostatky nedisciplinovaných návštěvníků, kteří se chtěli jen krátce podívat, co je za rohem.
Jen na okraj: hlavní odbavovací hala na dnešní poměry zase tak obrovská není: 100 x 50 m. My ale dnes máme jiné oči.

DĚKUJEME ZA ROZHOVOR.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama